12-15/06/24 Hradec Králové
Park 360

V kuchyni domu Winstona McCalla v Byron Bay stojí lednička, kterou z jedné strany zdobí citát Toma Waitse: „Chci, aby mi krásné melodie říkaly strašné věci.“

Zpěvák Parkway Drive říká, že to docela dobře vystihuje jeho osobu. Platí to i jako jeden z hlavních principů, jimiž se řídí Darker Still, sedmé řadové album, které se zrodilo v tomto malebném a klidném koutě severovýchodního Nového Jižního Walesu v Austrálii, a dosud určující hudební výpověď jedné z nejuznávanějších moderních metalových kapel.

McCall říká, že Darker Still je vize, kterou on a jeho spoluhráči – kytaristé Jeff Ling a Luke Kilpatrick, baskytarista Jia O’Connor a bubeník Ben Gordon – nosili v hlavě od roku 2003, kdy se nesourodá skupina přátel poprvé sešla ve sklepě a na dvorku svých rodičů. Od těchto prvopočátků se z metalových outsiderů vypracovali Parkway na festivalové hvězdy a za sebou mají téměř 20 let vyčerpávající práce, šest kritikou i komerčně ceněných studiových alb (všechna získala v jejich domovské zemi zlatý status), tři dokumentární filmy, jedno živé album a mnoho, mnoho tisíc koncertů.

„Když jsme s Parkway začínali, všichni jsme se snažili dělat víc, než jsme mohli,“ vysvětluje McCall. „Čím líp se nám v muzice vedlo, tím pohodlnější jsme byli, až jsme si nakonec na ten komfort zvykli. Tehdy jsme se rozhodli uznat, že naše pohodlí vlastně není spravedlivé vůči dovednostem a kreativitě, které jsme si za ta léta vypěstovali. To, co slyšíte na Darker Still, je konečné naplnění našich schopností učit se, rozvíjet se a dohánět představivost, kterou jsme vždycky měli. Je to hudba, jakou jsme měli vždycky na mysli. Takhle jsme vždycky snili.“